Svrab na Wiki
Wikipedie uvádí, že svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina, je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.
U člověka je původcem zákožka Sarcoptes scabiei var. hominis (podle jiných autorů Sarcoptes scabiei). To, že je příčinou svrabu parazit, objevil vídeňský lékař moravského původu (rodák z Brna) Ferdinand von Hebra (1816–1880).
Přítomnost parazita se projevuje nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak přehnaná hygiena může způsobit problémy při zjišťování a ověřování, zda jde o svrab. V České republice je onemocnění v současné době (po roce 2000, statistika ÚZIS) dost rozšířené. Je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.
Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samička klade denně jedno až tři 0,3–0,4 mm dlouhá vajíčka ve slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním. Onemocnění se přenáší nákazou, nejčastěji přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, a poté při dlouhodobém kontaktu (například v noclehárnách, táborech, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Po zjištění infekce je důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Projevy svrabu
Charakteristickým projevem je svědění, které se stupňuje v noci na lůžku a při zahřátí těla (například u sportu). Na kůži je viditelná vyrážka – chodbičky zákožek jsou několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé, našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou 2–3 mm velkou kupkou na konci. Nejčastěji postiženými místy jsou meziprstní prostory, okolí genitálu a prsních bradavek, hýždě, zápěstí, záhyby loketního a kolenního kloubu, podbřišek a místa, kde přiléhá prádlo. U dětí také dlaně, plosky nohou, obličej a záda.
Vyrážka podobná svrabu
Svrab je poměrně těžko rozpoznatelné onemocnění. Vyrážka podobná svrabu se obecně označuje jako dermatitida. Dermatitida (latinsky dermatitis) je společný termín pro všechny záněty kůže. Existuje řada různých typů dermatitidy. Některé jsou běžnou alergickou reakcí na určité alergeny. Termín lze použít i v souvislosti s ekzémem, který je též známý jako dermatitický ekzém nebo ekzematická dermatitida. Diagnóza ekzému často znamená dětskou neboli atopickou dermatitidu, ale bez odpovídajícího kontextu nejde o nic víc než o pouhou vyrážku. Podobnost se svrabem může mít i opruzenina.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
- reakce na užívání léku – jiná místa postižení;
- atopický či jiný ekzém – chybí další příznaky ekzému, jiná místa postižení;
- dermatitis herpetiformis – přítomnost celiakie;
- zavšivení – přítomnost vší;
- impetigo – chybí zákožky;
- příjice, syfilis – vyšetření protilátek.
- Vyšetření chodbičky v mikroskopu – po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
- Vyšetření dermatoskopem – bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
- Vyšetření vzorku kůže – histopatologie – při místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
- Vyšetření krve – je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Jak se zbavit svrabu
Léčba onemocnění probíhá namazáním mastí Infectoscab 5%, kdy je léčivou látkou permethrin, nebo mastí s obsahem síry. Po příchodu z nemocnice se doporučuje převléct postele a ráno po probuzení znova. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet. Po vyléčení je možné pro úplné ujištění navštívit sirné lázně nebo saunu. Ta se však doporučuje až třetí den po namazání mastí. Mimo pokožku mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám alespoň 60 °C, také není schopna přežít. V případě nakažení je vhodné se nechat namazat v nemocnici a z bytu na týden odjet do prostředí, kde tato nemoc není. Infekci napomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní. U těžkých nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou, to je takzvaný svrab norský. Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často si i odborníci myslí, že jde o záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. I po přeléčení u některých lidí přetrvává svědění až dva měsíce, hůře se hojí lidé s atopickým ekzémem a se světlým typem pleti, obecně pak ženy a děti.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Fae